Konečky duše
Konečky duše
Anotace: Věnováno Lucii Teru
Drápy Tvých dnů
schovávám
do kolébky
písmenkového alabastru
a vyčesávám z nich
všechny zhoubné hrany
To pro znovuzrození
motýlích křídel
v srdeční čakře
a pro sílu
přestříhnutí
pupeční šňůry,
jež se nebezpečně
omotala
kolem kroků budoucnosti
Strach vyperu
na devadesát stupňů
Svou nevinností pak
v obláčcích vůně
pošle slzy
ke šperkaři
Perly odvahy
tak vykreslí
slepeckým písmem
na čelo
osudu
křižovatku
v podobě čtyřlístku
Štěstí Ti kvete
ve všech konečcích prstů
duše,
která prorůstá
až do našich srdcí
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk18.10.2007 13:54:00 HarryHH
.... pouštní květiny .... kvetou zřídka ....
ne z rozmaru, a nebo že by nechtěly kvést
... ale proto že podmínky skleníku a pouště ...
.... .... nikdy nemohou být identické ... ...
*- ... .... pouštní květiny .... kvetou zřídka ....
... ... ... .... ... ale o to nádherněji ...
17.10.2007 14:35:00 Šerpík 1
Kde štěstí kvete, tam se semínka zhoubných rostlinek prostě a jasně vůbec nechytají.
17.10.2007 14:01:00 Lucie Teru
Štastlivými prsty
konečků tvých
křídel
širokých
jak pláně
tvé neuvěřitelné duše
vybíráš
z krajiny
citové podvýživy
mých vědomí
ty semínka
zhoubných rostlinek
co nenápadně
plíživě
hledají úrodnou půdu
Děkuju
17.10.2007 13:23:00 Lucie Teru
Co říct? Děkuju osudu že tě mám čest znát andílku můj strážnej.
A báseň je nádherná
17.10.2007 11:06:00 uživatel smazán
Levandulko,zase super,to krásné spojení,
do duše se vloudí
