Ještě jednu...

Anotace: Psáno v mužském rodu. Asi to znáte ty večerní pocity na nic? Asi to lehce zavání alkoholismem. Ale s tím nemám nic společného, jenom v určitých chvílích zdá se ta myšlenka pekelně blízko...

Slečno prosím
jednu sklenku...
ať už je láska z hlavy venku

Prosím, slečno
ještě jednu,
však už se hned pryč zvednu,
jenom zapomínám
kam vůbec mám to jít?

Povězte slečno,
existuje svět na dně sklenky
a u filtru cigaret?
Já jenom, nerad bych se splet...
...nebo už všechno pak zkončí?

Abych nakonec...
nedostal se někam jinam,
však už bych šel, ale usínám...

Ale co, oči se mi zavřít nesmí,
ještě musím spatřit celý vesmír!

A taky světlo svic,
ale, může se člověk zklamat ještě víc?

Né, nemůže...
ale, sklenka pomůže..