Pod vyrytou vráskou,
ze zjizvených tužeb,
srdce zklamané láskou,
tíhou zničený hřbet,
zlámaná laťka,
v soukolí života,
která přes všechen prach,
otáčí se dál.
Tisíce nadějí,
lhostejně pohřbených,
slova jenž nehřejí,
horečka posedlých,
a jen temnota řve,
svou tichou samotou,
a cesta, bezcitně,
ubíhá dál.