Svědomí

Anotace: Moje nejemotivnější báseň. Jednou se mi vážně nepovedl zápas, byl jsem z toho dost špatnej. Dost jsem si to bral a tahle báseň z toho vznikla...

Já přál bych si býti neviděn,
ať mnou i vítr lehce prochází.
Já přál bych si nebýt,
když styd na mě přichází.

Já nezvlád jsem úkol svůj,
a teď mě to mrzí.
Já nezvlád jsem co jsem měl,
teď mám v očích slzy.

Zklamal jsem přátele,
co pevně ve mě věřili.
Zklamal jsem sám sebe,
když důvěru mi svěřili.

Chci schovat se jak strom mezi stromi v lese,
když zpytuju své svědomí.
Chci schovat se jak zbabělec před činy svými,
ach, ky to přebolí???