Anotace: ... k básni to má dost daleko ... omlouvám se za utrpení všem čtenářům ...
Bez pocitu, bez myšlenky, bez kontinuity, bez stesku a bez váhání. Vrhl se do hlubin oceánu, utonul a leží v nebeském hrobě. Brečí si sám nad sebou, ocitl se v nesprávné době. Ulétla ....
Jistota a jasný cíl. Na cestě daleké, sám, bez hranic svého smysluplného bytí překračuje bludný kořen, chvílemi je mu k blití. S toulavou krůpějí chtěl by být. Stačí chtít, úsměv a už je mu o malinko líp.
Plácá, geometricky pravidelný pohyb vodní hladiny, vlnka šplouchne sem a tam, loďka houpne tam a sem ...
*
Znaven jsa chopil žezla ... teď tu vládne zimní pán. Pocit klesl pod bod nula. Zítra bude líp ... a nebo ne?
Sluníčko a já myslela že jsi si odpočinul, ujasnil, rozhodl. Je mi z tý "básničky" smutno. Jsem tady kdyby jsi potřeboval. Ale to víš.
23.10.2007 07:25:00 | Lucie Teru
vapiti..Urcite zitra bude lip.. nekdy na nas padne splin a je to pak jako cerny mrak, ktery se nam zazere pod kuzi... ale zase vyjde slunicko, ktere se pousmeje a Ty opet uveris a nechas se vest za ruku jeho paprsky do dalsiho krasneho dne...
22.10.2007 22:21:00 | carodejka
A já si už myslel, že jsi skončil...pamatuj, že ze dna vede jen jedna cesta a to vzhůru!
Vítej zpátky! :-)
22.10.2007 15:57:00 | Chancer