Poslouchám,
chceš mi vyprávět,
co vše se v tobě skrývá...
těhotný city zašeptáš,
že láska... je tak živá...
Poslouchám,
zkoušíš vyprávět,
snad jen já porozumím...
tisíce nevyřčených vět,
pro které smysly budím...
Poslouchám,
chceš mi vyprávět,
žiješ... tak, jak se sluší...
však pod skořápkou ztrácíš dech
a... pozvolna i duši...
Poslouchám,
zkoušíš vyprávět
o stínech za mřížovím...
o kině s jedním divákem
a o touze... s výsluním...
Poslouchám,
chceš mi vyprávět,
jak v chladu slunce chybí,
v temnotě podivný je svět,
zahřívá jenom "kdyby"...
Poslouchám,
zkoušíš vyprávět,
snad i pohladit jemně...
nemám strach... toužíš nebolet...
podobný cit je ve mně...
Poslouchám...
prosbu o dotek...
než pohltí nás země...
Naslouchám těm Tvým nádherným slovům.Hlasitě si je předčítám ještě jednou a opět znovu.
24.10.2007 10:54:00 | s.e.n
Ahojky Cecilko, moc Tě zdravím po dlouhé době a přeju Ti krásné usměvavé dny ...hezoučká básenka, jen trošku smutná ... tak jako bývá někdy život :o)
23.10.2007 20:14:00 | Beepat
Chcem sa S Tebou rozprávať
tiež sa Ťa chcem dotknúť
Prestávam sa ovládať
Chcem sa do Teba obuť...
23.10.2007 11:11:00 | džemo
Celá krásná, citlivá :o) (Jenom na tom "výsluní" jsem se kapku zadrhla...)
23.10.2007 11:07:00 | Hesiona-Essylt