Anotace: na klíč rozumu
Roztřesenými prsty
prapodivné pradávné moudrosti
vybírá z mé hlavy
cáry mihotavých myšlenek
prodřených a špinavých
jak velké prádlo
před hozením
do vody ledových potoků
zůstává jen prázdno
po vzpomínkách
po naučených konvencích
po slibech
co nikdy neměly dojít naplnění
nechápavou arogancí
zmrzačených snů
pozoruji
ten okolní bezedný prostor
co mi nic něříká
/Co bude dál?
A proč vůbec?/
Podle přísných pravidel
ortelu
zachování si
zdravého rozumu
měla bych dojít naplnění
vláhou nového bytí
myšlenkami rádoby obrodilými
majestátem světla
Tak nevím jestli víra hory přenáší
Zatím jen zdi starých hřbitovů
poseté nápisy
stejně odsouzených
hlásí velkými neonovými písmeny
SMRT JE PRO VÁS ZAMČENÁ
..kus ledu se rozpustí, voda se odpaří...a kolem obchází smrt, není zlá, jen koná svou práci...
J.s.
25.10.2007 06:04:00 | j.c.
Super napsáno...
Zajímavé, včera jsem napsala taky jednu o smrti- to je teda depka...
24.10.2007 06:38:00 | Pišák
Tedy to je ale zájmu o klíček jeden proradný. Už jsem si na to založila složku se seznamem přání. Doufám že kolonka stížnosti zůstane nevyplněná.
23.10.2007 14:52:00 | Lucie Teru
Myšlenky... o smrti... a všech příbuzných pocitech... na dálku škrtím... Ty si, Luci, zasloužíš jen... růže na cestě! :-*
23.10.2007 13:22:00 | Levandule
Přidělat? Já nevím zeptám se, když tak vám dám ten svůj pro radost. Jestli ho tedy najdu pod tím nánosem smetí.
23.10.2007 13:05:00 | Lucie Teru
Přání otcem myšlenky, Lucinko...krásná myšlenka...
Představ si, že roboti mě poznali
napsali mi: GAL :-)
23.10.2007 12:42:00 | G.P.