Zlatavý nádech ve tváři
Kobaltová žluť
Stín
Smíchám sienu s kadmiem
Když se mračím a ty se díváš
Jak plátno tahy štětce pokrývám
Lehkou lazuru kadmiové červeně
Když modř rozprostřela za oknem noc
A tys zapálil svíci knot
Stíny v mé tváři poteměly
Indickou červení
svíce dohořívá
A než zhasne docela
ještě se díváš
jak září mi ve vlasech okrová...
A nakonec Van Dyckova hněď v jejich stínu
Svíce dohořela
Cítíš jen vůni terpentýnu
...
díky za krásné pokračování!!!...tvůj "obraz" více odpovídá barevné realitě, takže jej úplně vidím...a už se nemůžu dočkat, až zaschnou stopy štětců, abych tě mohl pohladit po vlasech...:-))
24.10.2007 07:22:00 | el viento