Večer už pláštěm přikryl kraj,
z okolí vystupují stíny,
mlha se zvedla nad bažiny,
pro duchy nastal pravý ráj...
Baba u ohně v sednici
mumlá si svoje zaříkání,
pro lektvar tichá požehnání,
vtom podivný zvuk rušící...
Na okně jedna z pavučin
zachvěla se... a vědět dává,
odkudsi přichází sem zpráva,
co nevypadá jako stín...
Křehkost a něha kopretin,
voní jak louka v plném květu,
ale něco ztratila v letu,
rodný list, ten ji opustil...
Baba teď neví, kudy kam,
tolik by díky říci chtěla,
není, koho by oslovila,
nechává dveře dokořán...
Třeba pocestný vejde dál...
alespoň na kraj, na zápraží,
snad se odvahu sbírat snaží,
vždyť potom... bude uvítán...
jednou možná chtěl by přijít
bez závoje zaklepat
pak už možná bude pozdě
proč foukal do větru jen
že .. .. ...
***
01.11.2007 12:40:00 | Nút
Pavučiny ať se chvějí
až pak příjde rozednění
rodný list co se ztratil
k pánovi totiž on se vrátil
to pro hvězdy v očích baby
at použije svoje čáry
pro čarodějné jiskření
pro zajímavé zjištění
28.10.2007 18:25:00 | Luca_69
Postát chvíli na zápraží
kde voní spousta bylinek
poslouchat Tvoje vyprávění
to je překrásný zážitek.
Vždyť každé slovo Ježibabí
jde od srdce
a hladí.
26.10.2007 10:31:00 | s.e.n
:-)))..můžou přijít i ..holky?..
..čarodějné bejlí bych si sama donesla..
..a ochutnat bych i dala..to abys neplakala..
25.10.2007 13:41:00 | isisleo
Až mezi stromy, vkrade se tiše noc a v dáli ozve se sýček či výr, pak se zprávou přiletí můj poštovní netopýr.
25.10.2007 10:24:00 | Mácha