Děkuji Tobě
a děkuji Tobě..
Tobě také děkuji a Tobě též..
Jsme tu
/a nejsme tu/
a přitom pláčeme
na jednom hrobě,
v té dnešní době..
Děkuji upřímně,
děkuji skromně..
Či jenom tady a teď,
jak hodí se mi..
Hraji na lidské city
/na křehké pocity/..
Mluvím jen tak
/do vzduchu/
Kdejaký racek
slyší má slova..
Nad tím vším
jen hlavu uklání
ta moudrá
/tak chytrá/
sova**
Tento lehoučký styl se mi moc líbí.
I když nevím proč děkuješ.
Četla jsem si ji s úsměvem hned třikrát-paráda.
25.10.2007 16:52:00 | s.e.n