Před pár lety

Už asi neumím a kdo mi to vzal,
být tím, kým chci,
zatrpklá touha, nejistá budoucnost
a splín, hlavně ten,
míhá se životem jak tečka za každou
nemilosrdně krutou a pravdivou větou,
hladí nám křídla, líbá nohy,
tak už sakra leť, leť si,
zapal ty roky střádané stohy,
ať je na chvíli trochu víc světla,
samota mě bodá, krev však zůstává,
jednou kdysi dávno
bylo mi pár let.

A teď?