Tak šel čas..
Tak šel čas..
Anotace: ...
Než narodil ses
/to bylo tehdy,
když nad naším krajem
dělali čápi,
vrány nálety/
Splétala jsem Ti
z vlny
/či hedvábí/
ponožky
/pro štestí/..
Ať tě na svět vyprovází..
A jednoho dne
/čas ve vodu se proměnil/
poprvé ses na nohy postavil..
A já znovu
/po večerech/
dostála jsem svému slovu..
Jednu ponožku
a druhou
upletla Ti..
Léta letěla,
naše těla se měnila..
A teď,
má vůbec cenu,
znovu ty ponožky plést?..
Proč vůbec se ptám..
Promiň,
já jen zapomněla..
"Vždyť jsou
pro štěstí"..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk30.10.2007 14:53:00 ni.va
tak to zůstávám rozpačitě stát,
nějak se mi pletou nohy ...
asi jsem při čtení měla větší pozor dát,
nebo už jsem ztratila všechny múzy vlohy
únava mi bere dech
a čas mě neúprosně tlačí
tak s klavírem na zádech
tančím v semestrální smrti křeči
28.10.2007 12:56:00 uživatel smazán
byla by škoda je přestat plést...
