Chtěla bych...
Chtěla bych...
Chtěla bych
schovat obličej do dlaní
a myslet si
že nejsem vidět
Však jaký smysl by mělo
být ukrytá před ostatními
když sebe mám pořád s sebou
Chtěla bych
všechna zrcadla zakrýt
za karmínovou záclonou
to abych se nemusela dívat
do svých podivných očí
Však jaký smysl by mělo
schovávat zrcadla
za průsvitnou látku
když bych přes ní
stejně na sebe hleděla
Jak chtěla bych
roztočit panenku porcelánovou
a nechat se její hudbou odnést
do světa dětských snů
pryč teď přede mnou
Však nemělo by smysl
vracet se zpět do minulosti
a prchat takto před problémy
když jednou bych se zase vrátila
do stejné doby
Ze všeho nejvíc chtěla bych
najít odvahu a zvednout hlavu
podívat se na sebe a na ostatní
bez kouska studu
Však...
Kde mám začít?
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Yo, odvaha je potřeba :o) A Ty ji máš, protože před sebou neutíkáš a neschováváš se :o) Tak teď už jen ten první krok :o) Držím palečky a hodně štěstí přeju :o)))
23.11.2007 14:13:00 | Beepat
Mě se líbíš nejvíc a dvě tečky!!! Kde začít... nejlíp od konce... A pak už se jen podívat s ůsměvem do slunce... MTR
27.10.2007 20:32:00 | Dagon.Lestat - My winter storm
mně se líbíš a tečka, i když máš divné očíčka :o) To tvoje psaní vydá za několik lidí, krása vnitřní nepomíjí. HOdně štěstí
26.10.2007 23:09:00 | její alter ego
Je to hezké vyznání sama sobě...a opravdu to chce odvahu...a hlavně se nesmíš litovat!!! :-)
26.10.2007 21:24:00 | Lota
