Povídej
Povídej
Anotace: No co tu napsat.. Moje první básnička...Psanci znají :-)
Radost jenom předstíráš,
ale smutek v sobě máš.
Tak už povídej, přec nejsi lhář.
Co tvé srdce tají,
od svítání do svítání?
Co trápí tvoje naděje?
Proč nic hezkého se neděje?
Slzy zakalily tvůj zrak,
ani doktor nepomůže pak.
Žít život, který jsi žil.
Jak šťasten by jsi byl.
Víčka povadlá a koutky tuhé,
nerozveselí ani druhé.
Tak usměj se přec,
i když je to těžká věc.
Nadechni se a povídej.
A ty druhý naslouchej,
Dobré rady potom rozdávej,
ale velké dary za to nečekej.
Jenom úsměv a záři v očích,
V objetí to všechno končí.
Vidíš, svět není jenom žal,
tak jak se zpočátku zdál.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk20.11.2007 06:57:00 sluníčko sedmitečné
Souhlasím, trošku to okořeň, dej tomu šmak, ne jenom sůl, ale i jiné koření patří do jídla, stejně tak i do básní a bude to super!:)
07.11.2007 14:20:00 Já Esther Ruth
Prvotina? Jo je to pěkné. I když se mi to zdá chvílemi trochu kostrbaté, ale to vůbec není výtka, navíc oproti mojí prvotině je to jistojistě špica=) takže se jdu podívat na ty psance.
