Kurtizána
Kurtizána
Anotace: Epická básnička, naschvál jsem použila naivistické rýmování i celkový naivní styl,příběh není tak důležitý,obsah má spíš poukázat na ironii osudu - života každého z nás.
Kurtizána
Krásná mladá kurtizána,
vstává dřív než rosa zrána.
Češe dlouhé plavé vlasy,
Přemýšlí...ach o čem asi?
O vás muži ... o vás ženy,
co jste byly podvedeny.
„ Tisíc rukou hladilo mne
Bílou kůži, tělo ladné.
Horce boky svírali,
Samci diví, zhýralí.....
Stovka mužů chtěla víc,
Vlastní žena? Pro ně nic!
Desatero o ruku mou žadonilo,
Kámen v srdce mi proměnilo.
Jen jeden.... ach ten pravý?
Mladý, něžný, silný,dravý...
Šeptal tiše o lásce,
Sliby ... život v pohádce!“
Jednoho dne, za rok... z rána.
Zmizela... pryč kurtizána.
Není dávnou nevěstkou,
Nádhernou je nevěstou.
Uplynul čas a vlastně krátký,
Slib pohádky, hm..tak vratký.
„Co když zradí, co když zradí...?“
Zlatovláska s něhou hladí
Vlasy svojí malé dceři.
Ještě věří... ještě věří...
Osten v srdci, pravdu věští,
Bolest v duší, hlava třeští...
Její muž...
...
Mladý, něžný, silný, dravý...
Špitá sladkost a je hravý!
Objímá ho dneska z rána,
Žhavá černá kurtizána...
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
něco podobnýho jsem už dlouho nečetla... možná proto mě do vcelku dost nadchlo, ani rýmování mi nepřijde naivistický, prostě... sedí to moc dobře. Do života i rytmu. Rytmu života?;)
10.03.2008 19:55:00 | Trdlo
Stydlínku ty tu ještě existuješ? Hned na tebe jdu mrknout.Mno jo, jak píšu v jedné mé basni - chtěla bych být zas tak krásně naivní... ono kamarádit se s muži přináši i poznání a to je někdy na škodu.
28.12.2007 22:06:00 | Jahudkka
Andaluz, děkuji a kouzelníčku ...tak krásně píšeš komenty až nazývat to komentem je hřích. Tvrdá relalita má ale i svůj nádech krásy a vlastně i logiky nesmyslnosti našich tužeb - co máme nechceme, co nemáme toužíme dostat... někdo méně, někdo víc.
08.12.2007 19:37:00 | Jahudkka
Tvrdá skutečnost oběma směry tohoto světa?
Ach, jak se bráním pod tíhou důkazů uvěřit tomu a nechat navždy lásku odejít.
Ach jak toužím, znovu a znovu otvírat knihu pohádek- Tam je přeci pravda.
Ach jak závidím Odiseovím námořníkům jejich vosk.
Ach jak toužím mít nevinný úsměv dítěte.
Přesýpám tuny pouštního písku a hledám kapku vody.
Já žíznivý ve své cele s myšlenkami.
20.11.2007 23:31:00 | kouzelníček
Sice v úvodu píšeš, že to má naivistické rýmování, možná. Ale každopádně to má nádhernej rytmus a myšlenku a je to provázané od A až do Zé :o)
20.11.2007 00:23:00 | Andaluz
Děkuji, je to jen takové rýmováníčko, milý psavče - já vím, že je to pravda.
26.10.2007 22:11:00 | Jahudkka
