Anotace: Mám ráda slova… i mlčení
Čtvereček papíru
ve vlnách
přijíždějících aut
poletuje
jako moje myšlenky
To pozdrav z vesmíru
na tunách
dřevěného kódu
vytetuje
zelenavé oddenky
naděje
(jen hladové kůrky rtů stále mluví
a chtějí být slyšeny… pro pochopení)
31.10.2007 16:24:00 jedam
pěkná báseňka to jo ...ale když já z přemíry mlčení melu pak kraviny chjo...
30.10.2007 18:43:00 uživatel smazán
někdy se beze slov sdělí daleko víc.
30.10.2007 10:03:00 HarryHH
.... ne každý kdo předstírá že rozumí řeči moře, skal, a písku, .......
... ... ... zvířat, ptáků, mechů a rostlin ....
ví a rozumí ....
*- ... Protože kdyby tomu tak skutečně bylo, .... neříkal by nic, .... jen jeho oči by prozradily že právě ticho ... k němu těmito jazyky promlouvá ...
30.10.2007 09:55:00 bobi bobie
Ahojky Levandulko. Když člověk mlčí tak se myšlenky v hlavě předhánějí, a pokud je můžeš vyslovit máš-li komu a jsou vyslyšena je to lepší. Ahojky Bobi
29.10.2007 19:12:00 Severka
Moc pěkná myšlenka...ticha je někdy potřeba ;)...ale nesmí trvat příliš dlouho...
29.10.2007 12:59:00 Luca_69
co napsal že zasnil jsem se snad
že viděl jsem ten lístek poletovat
že do života oddenkem vrostla mi tvoje báseň
ne psát ne, to cítil jsem
a tu jsou slova zbytečná
Děkuji ted i za to co jsem.
29.10.2007 09:21:00 Jarky
líbí milá Věro, už jseš "otevřená" na tři prsty na místách svého vnímání neobvyklého
29.10.2007 07:46:00 Marcella
... někdy stačí pohlazení ... dotek ... pohled
... a jindy zase jedno slovo vzbudí smysl života ...