Anotace: Když byla moje babi malá, projel přes její ves transport smrti. Dnes je babi přes 80 a pořád na ten pohled nemůže zapomenout...
Dnes nechoď dívenko ke trati...
V tom létě ve tři a čtyřicátem...
Jinak se tvé dětství vytratí...
Zahlédneš-li vlak nacpaný zlatem...
HALT!
V těch vozech těsných i pro dobytek...
Nevykoupí zlato život žen a dětí...
Němec tu stojí hledíc bez výčitek...
Lidí je přece víc než smetí...
HALT! WOHIN GEHEN SIE?
Nakrmit davy uvnitř vozů dřevěných...
Napojit zemdlelé lidské bytosti...
Nespěchej dívko z polí zelených...
Času máš dost vidět už vybělené kosti...
WIR GEHEN NACH AUSCHWITZ!
Nemysli dívenko na pece Osvětimi...
To je jen kouř z kotle parostroje...
Nemysli na to, že měli jsme jít s nimi...
Kolik důvodů jeden by hledal pro odboje?
EIN VOLK, EIN Führer, EIN REICH!
Dívej se a nezapomeň na úsměv esesmana!
Dívej se a nezapomeň naší zem jak drali!
Jak padla naše vlast milovaná!
A Němci se nám smáli...
Nikdy nezapomeň na tváře za mřížemi...
Na zoufalství když zas rozjel se ten vlak...
Mráz projede z obrazů těch námi všemi...
A já ti slibuji, že nenechám to tak!
Dobře jsi mě vychovala v tom létě dívko malá...
Nezapomněl jsem jim to a jejich pohrobky tu rejdit nenechám...
Kéž by ta víra byla stálá...
Protože ti kdož mohou mluvit nejsou tu, ale většinou jsou už tam...
Za duhou, kterou nedokázali očernit komíny Osvětimi...