Možná, třeba?

Možná po vodě jsem chodit uměla,
třeba jsem znala všechna kouzla světa.
Na každou otázku odpověď věděla,
a lidé říkali mi sladká Odveta.

Možná byla jsem u všech historických dějů,
možná svědkem byla jsem zrodu pohádek.
Třeba jsem notou slavíkova zpěvů,
a třeba má ruka dělá ten pořádek .. ve světě ..?

Možná znám božského, koňského Pegase,
třeba jsou sirény moje sestry.
Možná já stahuji bídě opasek,
a ledovým dechem posouvám kry … na moři !

Možná jsem majákem u vyschlého moře,
třeba jsem perutí zlatého ptáka.
Možná jen jiskřička vodního úhoře,
či pojistka v životě, zvedací páka … co nenechá tě upadnou ..

Možná jsem přežitek z doby dinosaurů,
možná jsem z období Jury či Křídy..
Třeba rozdávám v noci snivou můru,
a hladím Tě slovy vlídnými..

Možná jsem jistota, maličká minulost,
třeba jsem tečka na konci věty.
Možná jsem zoufale hledaná upřímnost,
či světlo, podtrhující siluety .. naši budoucnosti ..