Dědečku, dědečku, dědečku, dědečku,
tady ti dávám štěstí v hrnečku.
Hrneček je plný rýmů a veršů
Na tvůj život se zaměřím, jako na jeden z živých terčů. :)
Celý tvůj život bych zrýmovat chtěla,
ale upsala bych si ruku do běla.
Žil si, žiješ a stále žít budeš,
životem uvědomělého bohéma.
I v posteli zas na druhý den kuješ
a každý se na tvoje oči spoléhá.
Tvůj pohled nám všem vždy dodá naději neviditelnou,
Tvůj úsměv pohodu nezaměnitelnou.
A díky tobě máme život jaký máme.
Můžeme děkovat Bohu, že tě známe!
krásně napsaná,taky mám takového dědečka.Je to moje spřízněná dušička o kterou nechci nikdy přijít...
23.11.2007 08:45:00 | Kanzy