Zajatci ....
Zajatci ....
.
Zajatci stále stejných chyb,
zajatci sebe ....
svých představ a myšlenek
Ale není to vězení
ani nepřízeň osudu, ....
spíše škrábanci puncovaný originály
Žádný tuctový zboží
jsme to prostě my, a náš život
podpis na tomhle světě ...
Společenství lidí,
strážka mýdlových bublin, ...
které neužitečně v hroznech visí z výlevky
když vypouštíš vodu z myčky na nádobí ....
Celý život se snažíme ..
... někam patřit ...
a při tý trapný snaze
si pak ani neuvědomíme
naše unikátní
a neopakovatelný místo daný ...
daný ... jen tak,
... náhodou,
… ... Bohem,
… … … .... peklem,
... nebo třeba osudem ...
Není toho mnoho ....
na co někdy nazujeme bačkory stáří...
.... ... možná jen na kroky co odešly ....
... .... .... když jsme žili na plné pecky ....
... ale v nich, ...
.... ... se pak budeme donekonečna procházet ...
... ... ... dokud nám demence nezastře krajiny prožité ...
*
------------------------------------------------
Pár volně sebraných commentů Vám básníci na téma ŽIVOT ...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
to je velká filozofie, jindro ! Skutečně někdy bejváme zajatci vlastních představ, činů a jedině my sami se můžeme z toho zajetí dostat ven .. na svobodu. Zdánlivě jednoduché, ale je to ta největší dřina na světě .. nést si svůj život se vším, co k němu patří .. včetně všech ztrát a nálezů !
03.11.2007 11:26:00 | Alci
možná, že je to místo tady něčím dané... a možná si ho tvoříme sami... ale opravdu to vždycky stojí za to... díky ;)
02.11.2007 15:34:00 | prostějanek
... sakra práce zase mám kašel ...
... tak zkusím své štěstí ... osud ... být bezkašlem ...
02.11.2007 13:18:00 | Marcella
a kruci co nám brání .. sebrat vězniteli klíče..a otočit role...
Že je to krádež ? no a? kradu přeci sám sebe...:o)
02.11.2007 11:40:00 | Nút
