Anotace: Deset. Devět. Osm. Sedm. Šest. Pět. Čtyři. Tři. Dva. Jedna. Tralaláá
..
Kousnu si
do dekadentního jablíčka
a objevím hřebík
v jazyku vražený
Připouštím si nenávist k chirurgické oceli
asi jako spermatické cákance v lidské prdeli
..a nepřestávám plakat
Anna Navarre má stále nepříjemný pohled
stejný jako Pošuk Moody
a zrcadlo se ti neustále posmívá
že patříš mezi zrůdy
..tak ho přinuť omluvit se
Já se mezitím projdu po smutku ve stylu secese
kde probouzí se se mnou má nejmilejší kamarádka
..deprese
Alespoň Márdi mi povídal, že to tak je
zrcadlo přemluvit leda pěstí
11.11.2007 20:17:00 | Trdlo
je to zamyšlení hodné, zajímavé,ale nelíbí se mi forma,rýmovačky jsou velmi nasilné, dokonce i na tebe..
11.11.2007 15:40:00 | o ...(borůvka)
ty chvíle, kdy si člověk zatíná nehty do kůže,
kdy chce nebýt nebo se aspoň zbláznit,
někam hluboko se zahrabat,
chce a nechce být sám
a úplně nejvíc nechce být sám se sebou
...
?
05.11.2007 18:53:00 | lidus
Tuhle nejmilejší kamarádku radši zadus, jen ať spí navěky... Stejně je to mrcha.
05.11.2007 16:07:00 | mattoni.uz.neni
tak bys měl vědět že Márdí občas moc kecá ;)
možná tomu moc nerozumím, ale líbí se mi zpracování a jednotlivé obrazy...a hodně štěstí
05.11.2007 11:56:00 | Rozárenka