Připadal jsem si jak z praku vystřelená střela,
co právě letí tam, kam zrovna letět chtěla.
Pak přišla nemoc a let skončil rázem
a přešel v pád a v tvrdý náraz na zem.
Před střelou z praku vždy vrabci rychle prchají,
když na zem spadne, tak shluknou se a klovají ...
I když mi teď není zrovna moc vesele,
snad stále platí, že v nouzi poznám přátele.
Doufám, že v nouzi nejseš...ale jestli můžu...že bych se zařadila...někam tam ...nakonec ;-)
18.03.2006 22:31:00 | no