je to jen skica
uhlem
na zažloutlém papíru
příběh o srdíčku z perníku
o prvním pevném bodu vesmíru
(prostoru
jinak plném karambolů)
o první letmé puse
malém zrcátku
ve žlutém staniolu…
o letu do nebes
na řetízkovém kolotoči…
*
dneska se směješ
tužkou na obočí
připisuješ:
naše dětská nevinnost
se v kalu nenamočí
projde blátem času
střežena a hýčkána
z lízátek vyložená
Velká arkána…
Tenhle váš výklad
zanechal sladké stopy,
které se nerozpustí
jenom tak...
jak med v čaji...
Možná i do budoucna,
ač málokdo pochopí,
vykreslil cestu
až někam
vzhůru k ráji...
:o)
Přímo pohádková!!!
(je možné, že sem mám doplnit ještě SNI?
chm...na náhody nevěřím)
09.11.2007 08:12:00 | Cecilka
V tvých šuplících je překrásný svět...děkuji, že se o něj s námi dělíš...;)
08.11.2007 17:16:00 | Severka