Na louce, z oblázků
Poskládaný, v obrázku
Vodní hladiny
Obličej nevinný
Studánka, upřímná
Přeci nebude ti lhát
Je tam, střepina
Ty nevíš, proč se bát
Srdce tvé, prozradí
Co jeden nikdy neví
Smutku, pozadí
Proč jen tolik bolí
Ruka v hrubé tváři
Počkej, přeci není tvá
Už zlem, nezáří
Kovová, hoblina
Prstíky, spálené
Z čeho prosím, řekni mi
Z lásky, pro tebe
Paprsky prvními
…Dnešního rána
je hezká a první je pro mne nejhezčí :o)
a roboti souhlasej... JJU :o)
26.03.2008 19:28:00 | hanele m.
jeden nikdy neví, proč strká prsty do plamene...
(píšeš snad čím dál líp)
09.11.2007 20:36:00 | lidus
Střepiny se dají vytáhnout, rány zacelit obyčejným pohlazením...
i rozespalé srdce ukazuje směr...na křižovatkách života...:) *
09.11.2007 19:44:00 | Severka
Spálené ruce?
Jeden nikdy neví...
a čím víc, tím hůř.... to jsou ty lidský zamotance ;)
09.11.2007 15:26:00 | prostějanek
krásná básnička, nevím proč, ale nepřečetla jsem si ji, ale zazpívala,
09.11.2007 13:30:00 | Veríssek