Smrt...

Smrt...

Anotace: Vůbec jsem nevěděla,jak tu básničku pojmenovat.

Leží tam-vedle mě
je stříbrná,celá od krve.
Opět mi pomohla,
zloby mě zbavila,
V hlubokých ranách-strachu je dost,
nemohu dál,nepřejdu ten most.
Není už záchrany-ztrácím zábrany.
Umírám tu v rudé kaluži
a jizvy mám na kůži.
V tvých očích lesknou se slova: Miluji tě
…………smrt je má prohra!
Autor Verunka.slunicko, 09.11.2007
Přečteno 349x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ne ne,ja vubec nemyslim na smrt,to si nemyslete,ja jsem stastna,ja bych si na zivot sahnout nemohla...ale proste me to jednou tak napadlo :-)

25.11.2007 21:38:00 | Verunka.slunicko

ani to tak není bláznovství... smrt je taky literární inspirace :)

09.11.2007 15:34:00 | Ceraa

Ve 14 hrát si se smrtí,není to bláznovství?
Ve jméně máš sluníčko,pusť ho ven,mezi nás.

09.11.2007 14:57:00 | Comparare

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí