Anotace: ...
Hrobové ticho,
v záplavě slov
nad tebou a mnou
samoty krov
,,My", to je prázdnota
propast hluboká
ve světle temnota
slunce co odtéká...
,,My", už nejsme dávno
Už ani netoužím,
aby to naše slunce hřálo...
26.02.2008 13:36:00 stryc
Trošku su zmatený, k té poslední básničce to dúfám nepatří.
Tá hladila, táto zas studí,
šak to, aj to, k životu patří.
04.02.2008 22:14:00 Jesus
smutný... podle všeho to asi hodně bolí...:( přeju ti už jen samou optimisticky naladěnou tvorbu...:)
28.01.2008 06:42:00 J.Švihovský
Hezká. Malinko mi tam nesedí závěr v rýmu, ale zase nese určité poselství. Možná zamyslet se a malinko ho přepracovat.