Anotace: miniveršík...
Dotknout se nebe..
a pak jít dál v zástupu jako bezejmenná ovce,
je na mou věru těžší
....než 1000 let v uzavřené hrobce.
26.06.2006 13:59:00 Jan Václav Pražský
Myšlenka vskutku zajímavá! Pravděpodobně i pravdivá:-). Tak snad jen: Nedotýkat se nebe, ale pevně se tam chytit a nevracet se zpět:-).
08.02.2006 17:18:00 Roko
Vždy je těžké poznat něco nádherného a pak se vrátit k obyčejnu... Stoupej! Stoupej!
18.11.2005 10:24:00 zajik
ahojky honzo,
dekuji za pekne komentare. ja zacinam pocitovat, ze prostor neexistuje. nezalezi jak daleko jsi od nekoho, proste pokud na toho cloveka myslis, tak jsi mu tak blizko, jak nejvic muzes.
02.10.2005 10:38:00 CRASH
jo, pěkný, chtělo by to dát do menších veršů... můj názor, dělej si to jak chceš.
08.09.2005 18:15:00 Cry
Je to hold umění. Ze špetky ničeho, z pár slovíček, udělat NĚCO. Mít k dispozici jen jeden jediný verš. To bych chtěl také někdy umět. Klobouk dolů! Chutné jídlo, dobře navařené a přitom vystačily obyčejné a skromné ingredience. Všechno je jenom rukama.