Anotace: Smrt je jediná skutečná jistota, kterou v životě máme. Tuhle báseň bych chtěla věnovat své zesnulé prababičce.
Sbírka: Autofobické říkanky
Já vím, je to věc obvyklá, běžně se to stává,
asi tak, jako když denně po ránu člověk vstává.
Je tu s námi každý den,
nikdy si však nezvyknem
na to že náš svět navštívila smrt.
Je chladná a tichá,
u srdce píchá.
Její dech zhasil plamen života,
sotva jeden skončí,
vzít si další chvátá.
Je to krutá,
a přitom tak přirozená
smrt.
Staré oči se dívají,
a přitom zhasínají.
Bolestný pohled, v srdci led,
a pak vydechne naposled.
Byla tu s námi dnešní den,
nikdy si však nezvyknem
na to že náš svět navštívila smrt.
Je chladná a tichá,
u srdce píchá.
Je to krutá,
a přitom tak přirozená
smrt.
Pořád na ni čekám, dokonce jsem jí i nachystala občerstvení, ale jaksi se mi pořád vyhýbá potvora :( :D
27.05.2008 14:51:00 | Bubble - miluje - slunečnice
nikdo se smtri nepočíta....a proč taky....pro každýho si příjde...v okamžik ,kdy to nejmíň čeká...moc pěkny--
25.11.2007 10:51:00 | Yukki