Miláčku...
budeš chtít snídani ?
Ne, ne, ne !
To, co mi šeptáš,
jsme celou noc ,,snídali“.
Lásko,
probuď se,
už to začalo !
No tak, musíme jet.
Vezmi tašku,
jedem do porodnice.
Hned teď !
Taťko,
vstávej,
kluci už snídají.
Jdete na ty ryby.
Já vím,
ale oni se moc těší,
a na Tebe čekají.
Ty už vstáváš ?
Dnes prvně
do práce nemusíš.
Proč?
Přece...aha, už to víš.
Polež si
- snídani ucítíš.
Dědo,
slyšíš mě ?
Co bys rád k snídani ?
Přihřeju Ti tu polívku
od Marušky.
Je to vývar.
Pak s nohama
zacvičíš.
Cože ?
Jo, víc nahlas
- pak mě uslyšíš.
ta přeposlední sloka, s tou prací....ta mě dostala...fakticky nevim co říct, asi jen: ááách :)
13.11.2007 20:16:00 | Jesus
realita, mě rozesmála, i když nevím, jestli to byl zrovna tvůj záměr, 1*
12.11.2007 18:49:00 | cevert
Život je hodně pestrý a bohatý. Jen je škoda, že utíká tak rychle...
12.11.2007 15:52:00 | Chancer