Motýlek

Hodiny odbijí hodinu
tajemná postava ve stínu
Hodiny druhou odbijí
Já tuhle postavu zabiji.

V ztemělých korunách motýlek,
"nevstávej z měkoučkých postýlek
hajej a spi, spinkej dál
jen klidně lež jako bys spal"

Hodiny odbijí za tři
motýlek kolébkám patří
Proč postava se k němu bíží?
Vždyť jeh ooči spánek tíží!
Uleť krásný motýle
ať nepraští tě na týle
Já mám v očích strach a děs
a motýl letí do nebes

Však jeho tělo motýlí
leží na cestě...

Je prázdná jeho kolíbka
a já chci pomstít motýlka
ztrácím tu čas básněmi
a v duchu křičím:"Vrať se mi!"