Mazlíček

Byla to rána
nečekaná a bolestná
bylo to rychlejší
než-li já
ale nelze se tomu příliš divit
neb
jak povídáš
ty burane
každý den jsem vedle tebe
ale mne
mne si už nevšímáš...

Mlčíš, hledíš...

Jako za oparem bych snad byla.

A ty se nerozběhneš
nedoběhneš
nepřekročíš
nedojdeš
zhluboka funíš
hekáš
poražen v předklonu.

A takto ty působíš na vše kolem.

Ne
neříkej, že ne
je to lež a ty to víš
aha
teď
najednou
všímáš si mne.

Chtěla bych ti říct
frajírku...........

U mne sedíš
a já schoulená
ukrývám samoty bolístku
tekou mi slzy po skráních
jemňounce stíráš
perleťové struny.

Už nemohu
už nevydržím to dál
a jen tak
mimoděk
zkouším to na tebe jazýčkem
a jen na okamžik
na malinkou chvíli
z frajírka stal jsi se mým
mazlíčkem...