Anotace: ...některé věci nejdou vrátit...a tak sedím doma posloucham Metallicu a brečím...a je nám stejně
Zklamáním
prokvetly ti tváře
hloupá slova
s krutým významem
postavily nás
někam
mimo sebe
Jsem jiná
a přesto tolik stejná
/tvé sny
nikdy jsem je nesplnila/
Bylo řečeno příliš
a snaha vzít to zpátky
zaspala
někde mezi dvěmi
pošetilými hrdostmi
dvou dospělých žen
Neumíš objímat
a já ti nikdy
neuměla věřit
nebyla jsi
když to nejvíc bolelo
a až příliš
dávala jsi najevo
co by bylo
kdybych já nebyla
jsme příliš vzdálené
na slova útěchy
Maminko
Lucinko, tahle básnička by si zasloužila ještě Tvoji pozornost, kulhá tam čeština...
O bolesti mezi dcerou a mámou... vím svoje... z obou stran... Rve to srdce na kousky... a pokud obě strany neprojeví snahu a opravdovou lásku, je to marný boj. Boj za lásku, která k životu patří jako slunce a nebe... Třeba Tě ta bolest posílí k tomu, abys jednou Ty byla o to lepší mámou... :-*
15.11.2007 09:07:00 | Levandule
ani nemohu tipovat ... život se nedá hodnotit ... ovšem nikdy neříkám nikdy
14.11.2007 23:47:00 | vapiti
pošetilé hrdosti dvou dospělých žen...
je to
Ono
/// nevyčerpatelná témata, která nás vyčerpávaj*
14.11.2007 21:48:00 | Mango-Holka