Jak krásné jsou začátky
a jak smutné jsou konce,
příteli můj milý,
slyším už zvonit zvonce.
Korálky štěstí
rozsypaly se mi v dlani,
v dálce se mi kmotřička
smrt klaní,
z dálky mi mává,
jako by z vesela,
že přijde tak brzy,
já jsem netušila.
Neplač už děvče,
že nejsi starší.
Vždyť každý konec
je začátek další.
Povíš mi cestou,
co by jsi chtěla.
cesta, co půjdem,
je pro anděla.
Svým lehkým dotekem
setřu ti vrásky.
Svět co tě čeká,
je plný jásky.
15.11.2007 16:23:00 | temny.bard