Základ je se najíst
Fajn
Sklenice vody,
aby mohly doplout k cíli
Postupně je vkládám
na růžovou loďku jazyku
s radou
- až se sejdete v břiše,
podejte si ruce a nepřekážejte si,
každý tam máte svoji práci
Na závěr hořká lžička proti kašli
Nevím, jestli jsem jim radu
málo zdůraznila,
či poslala loďky špatným směrem?
Brzy jsem musela vtlačit pěst
do silné bolesti žaludku
Že by i léky byly vzteklé, závistivé
a vzájemně si nepřály být spolu?
Copak svými lidskými emocemi
vážně ušpiníme všechno, úplně všechno?
Snažím se vnést po troškách
na rozbouřenou vnitřní krajinu
konejšící teplo čaje
Zklidnění...
Jen hlava zatím nebere,
co se stalo?
Co se stalo
s našimi vnitřními hladinami?
Bouře bez důvodu... nebo je jich příliš
Vlévám do myšlenek rozmarýn
Přežiji
... to by ses eště divila ... jakou rotyku spolu některé léky dokážou udělat ...
19.11.2007 20:01:00 | JardaCH
tak bouře někdy bývá
i ve sklenici vody,
ať vezme do úschovy
vše co dosud zbývá
z loďky, co se kývá
jak štěstí od podkovy
minulost zádumčivá
***
Jiří s.
18.11.2007 22:00:00 | j.c.
Začal jsem vidět krapet jinak
věci jako schizofrenik.
Mrtvý už nebyl žádný přízrak
a já si připadal jako komik.
Pár jedovejch houbiček
někde v lese,
několik krabiček,
člověče seberte se.
Jsem schizofrenik trochu feťák,
dost divná kombinace.
Vemte si s sebou raděj foťák,
čeká vás o mně velká práce.
17.11.2007 13:38:00 | jehlaspichlas
Tichý pozdrav do pelíšku posíláme ze zasněženého Slezska... uzdrav se celá... / a k tomu co říkáš... já jen vzdychám nahlas... /
16.11.2007 16:49:00 | Žqáry
Hm, skvělé, originální dílo.
Jinak si myslím, že každá nemoc je naprostá kráva.
Ty víš, co ti přeju ...
16.11.2007 11:25:00 | smudlinek