Anotace: Neberte to moc vážně jo? Já už opravdu neumím vůbec psát.. jestli jsem to teda někdy uměla.. :-(
Proud slov,
spřádání sítí bez rukou,
byl to ten správný krok,
nebo jen řešení oklikou?
Přetvářka, srdce plné zloby,
hledání životních pravd,
a přitom tak obrovský hlad
po milosrdný lži..
/Mám, já to vím../
Neustálé útěky,
před sebou samou,
vybíhám do kopců
a potom se stejně
pouštím do hlubin špíny.
Jak jdoucí blázen
proti jedoucímu vlaku,
jak vrah, co čeká na oběť,
jak prorok, co způsobuje trápení,
jak nevěrnej chlap,
co se schválně nechá přistihnout..
Tak cítit se mám, já vím,
jen opravdu netuším,
jestli si to zasloužím víc,
než ty. Co myslíš?
tak nůši veršů na trh nesem...
já mizerný jen básník jsem
co verše píše, ne v úmyslu zlém,
do kopců či hlubin pod útesem,
sám vlastně nevím kam,
před pochybností stále utíkám
***
děkuji za návštěvu na mé stránce
Jiří s.
21.11.2007 15:29:00 | j.c.
Dobře a názorně jsi to napsala.O tom není pochyb,že
si to nezasloužíš,neutíkej před sebou.
20.11.2007 20:41:00 | s.e.n
Třeba je to jen zkouška, co všechno vydržíš...
18.11.2007 21:06:00 | Chancer