Dech šípkových růží
zavoněl na stráni,
kde už jen vítr
se teď prohání,
začíná se dříve stmívat,
začíná nám smutně bývat.
Když je mi moc smutně,
takhle k večeru,
přečtu si básničky
na Literu ,
hned je mi lépe,
už chce se mi smát,
vždyť je to krása ,
se slovy si hrát
a vzkazy milé si psát.
Podzim a smutný? Jsou jak z obrazů
barevné listy v loužích odrazů.
Chytni se ruky, projdeme kraje,
večer se zasmějem nad šálkem čaje.
19.11.2007 12:41:00 | temny.bard