Návštěvnost
Jeden den jak druhý.
Jeden den jak druhý.
Anotace: Tato báseň byla napsána ve dvou dnech po sobě a odráží se v ní "vyrovnanost" mých pocitů. Tím pádem má dvě sloky.
Rozbité nádoby,
společné hroby,
andělé bez křídel,
prameny bez zřídel,
uschlé květiny,
výstřel jedinný,
myšlenky bez citu.
Proč jsme tu?
Spojené nádoby,
zapomenuté hroby,
chóry andělské,
studny artézské,
krásné pugety,
zrezlé lafety,
citu plné myšlenky.
Včerejší doměnky...?
Vím proč tu jsem.
společné hroby,
andělé bez křídel,
prameny bez zřídel,
uschlé květiny,
výstřel jedinný,
myšlenky bez citu.
Proč jsme tu?
Spojené nádoby,
zapomenuté hroby,
chóry andělské,
studny artézské,
krásné pugety,
zrezlé lafety,
citu plné myšlenky.
Včerejší doměnky...?
Vím proč tu jsem.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
To je prostě jin a jang. dokonalé souznění....nic není bez ničeho a všechno se vším souvisí. Teprve, když emoce svádí boj, pak jsi vyrovnaný:-)
10.06.2008 00:32:00 | monterka
Jejdanánky, s těmi vyrovnanými pocity to měla být ironie, jsem celkově takový vyrovnaně nevyrovnaný.
Omlouvám se.
22.11.2007 09:32:00 | Dračičák
Alespoň že máš jasno...
To já někdy né :-)
21.11.2007 15:05:00 | Pišák