Anotace: O tom něčem mezi nebem a zemí ... možná jsem cvok, ale možná to zná i někdo z Vás :o)))
Stojí anděl na útesu pocitů
Měl jsi tu být a nejsi tu
Často pláče když neslyší tvůj smích
Nebýváš tu vždycky ale není to hřích
Jen marná touha pochopit
Proč stále hledáme smysl
Toho všedního i toho co sžírá nás
… Co povznáší duši
… Co žijeme
… Pro co jsme ochotni zemřít
………………..Tak hrdě
………………..Tak sladce
………………..Tak oddaně
………………..Tak osaměle
Stále však plni naděje
Že jednou tomu budeme rozumět
A andělé budou rozumět nám
Proč někdy nejsme tam
Kde máme být
Proč šílíme
I když můžeme mít v duši klid …
Třeba jsme přesně,
kde máme být...
jen neživí ví,
co je klid...
Třeba jsme přesně,
kde být máme...
ptáme se, hledáme,
pátráme...
...a přitom jdeme zvolna dál...
...a anděl...se teď pousmál...
:o)
jsi báječná, víš to??
23.11.2007 11:15:00 | Cecilka
Bože, to je nádhera...ne možná ale určitě jsemto zažila..a jednou to zažije snad asi každý...nádhera..povedlo se:-))
22.11.2007 09:51:00 | Lady Carmila
Krása...Také jsem kdysi nad tím přemýslela.Lidi někdy nechápou to, co nechtějí pochopit. Já už se přestala snažit chápat. Já jdu po cestě, která mi ukazuje příčinu našich činů. Moje tak trochu nedobrovolná cesta k Bohu :)... ale jsem za ni ráda a jdu dále...
21.11.2007 20:14:00 | Anewue