když slunce zapadá ráno

když slunce zapadá ráno
pro jistotu mlčíš..
hvězdy a my, dva úplně jiné světy..
kouř z cigarety a lehký kavárenský jazz,
výtisk posledního románového čísla,
365 dní v roce, stejně jako na Vánoce
a všechny ostatní noce i nemoce
patří tvému černému pianinu
-umíš krásně hrát! tak zahraj mi ještě
něco o kolotoči a cukrové vatě
neznám tě.. a jsi mi stále blíž..
spokojený listopad nám teple padá na ramena
vyjmenuj všechna ta jména
která jsi mi dal..
ukaž mi hvězdu, která patří jenom mě,
veď mě za ruku do lepšího světa..
řekni, že se mnou slyšíš trávu růst,
že jen v mých očích je to, co potřebuješ k životu..
lehce tančíme mezi kapkami deště,
opilí štěstím a radostí.. řekni, že teď to neskončí!
že světla nezhasnou
že tu budem navždy sami dva
když slunce zapadá ráno..

..jenže ty to neřekneš, viď?