....
I kámen vyslíct z kůže
tu prázdnotu co zbude
zavřít do šuplíku...
noc sládne
příchutí rána všedního
ticho kvete
na dně snů
spolykaných šípků
deště vteřin
rozbředlé v příkopech
roků zbloudilých
jen tak si sáhnout
ještě níž
a níž
níž
bláto kaluží
do přehluboké studny
nebe odhodilo
pár neposlušných hvězd
letím
nebo už padám
na začátku
jedné ze svých cest...
Siorak padá... maena padá - nemáte vy něco spolu společnýho? Nejsem zvědavý bezdůvodně, potřebuju nové neotřelé téma.
24.11.2007 13:41:00 | Aťan