Ovečky

Bílá tma a černé světlo,
slunce před nocí pokorně smeklo,
slunce se vzdalo, že prý se podřídí,
od dneška život svůj samo už neřídí.

Hluchý sluch a němý hlas,
slepí jdou světem zas a zas.
Jsou slepí, němí, hluší,
být ovečkami jim sluší.

Ovečky mocnějších pánů,
hlavně, že dostanou tu svoji slámu.
Najíst se, bavit se, dobře se mít,
nechtějte po nich vlastní cestou jít.

Cesta davu vždy zde bude,
co po slepcích tady zbude?
Oni po ní slepě jdou,
já jdu cestou svou..

Já chci černou tmu a bílé světlo,
chci na zemi ráj, ne peklo.