Krystalka

Slaňuji po své duši
Míjím krásy podhoubí
Když se nad nimi lehce pozastavím
Je to, jako by umíraly
(umírají
já to vím)
stejně, jako vím vše o tobě
a o tvé hezké vřelé lásce
o tvém úsměvu
který voní jako palác
o tvé chuti
slaňuji po tvé duši
dostávám se do tebe
jsem krystalka soli
co stéká v plynném skupenství
po Tvé splavné hrudi
co chrání mě…
a studí

Krystalka jen na Tvém těle,
Navždy spjata, rozechvěle.