Pro ní! - 2003-09-14

Anotace: ...v temnotě a bez lásky sedí opuštěný netvor. Vzdal se svých zbraní pro schopnost vypěstovat růži. Ta jej však zle pobodala. Čeká až zaschne krev v jeho ranách a snaží se být opět netvorem. Jenže asi to už nebude tak jako dřív. Je snad vděčný za...

Pro ní! - 2003-09-14
Básně již nemají tu mocTemnotou provázen do hrobky uléhám
Chladivou a strašnou přeji si noc Jen abych nebyl tu, jen chci být už tam
Bez ní není ničeho!!!
Já jen, drak strašlivou silou vyzbrojen
Kam zmizelas mi nádhero?!
Zas kolem mne prach, popel a plamen jen
Pro smích těch očí zabiji bez váhání
Kdo po mně tu daň žádá?
Jen ve štěstí zas smět pohlédnout na ní
Drak ne, jen hlupák ve zbroji váhá!
Drak probouzí se ve své temné sluji mojí duše Nechtěl již nikdy spatřit světlo světa
Rytíř, s drakem v srdci, k tvému srdci kluše Jak mnoho změnila by jediná milá věta!
Bez smrti nechci být a sám stávám se smrtí! Satanovým pacholkem vždy jsem byl!
Nechť psi zas u mých nohou bojácně ohony vrtí Kdo jizvy a vrásky v srdci mém zase vyhloubil?
Pro ten cit chtěl jsem žít. Teď stanu se škraloupem na svém srdci
Jen ji na vždy chtěl jsem ctít. Takhle láska nekončí, nezmírá, nežije přeci
Tvrdý zas pancíř na srdci mám. Krvavé ostny mi z duše čnějí
Pro její polibek šel bych až tam! Až za hrob šel bych pro lásku její
Zuřivost rána a smutek večera Kam mizí má dobrota a strach?
Čtyři stěny a knihy a knihy Všude stopy po ní
Ach kam se jen poděla? Proč zůstal tu se mnou jen radosti vrah?
Devět měsíců naděje a víry žhavé dračí slzy má duše roní
Není úkolu, není výzvy kde by drak neobstál teď ušknut a sražen k zemi
Po zemi tedy plazím se dál Však dočkejte času, zas vznesu se k nebi!!!
Kdo ve stínu mých křídel, zachován jest a bude
Kdo po boku mém, k hvězdám vystoupá
Kdo proti mě, však už víš co
Toho zhubí můj hněv nebo náhoda hloupá
Drak se vzdušným znamením ve znaku nemohl si vybrat nesnadnější cíl
Však věří celou svojí duší tomu zázraku Že opět stane tam, kde už jednou byl
Síla a hrdost a čest!
Dobrota a láska a obětavost!
Svět teď chce poznat mou železnou zaťatou pěst
Můj vztek volá: Už dost!!!
Jak vlna příboje půjdu vpřed. Jak lavina vyčistím svůj svět.
Už nebude na mém srdci vřed. Jak vykročím již nepůjdu zpět.
Bubny v hlavě na pochod hrají a kmenové rytmy odvahu nesou..
Téměř nikdy se mě na nic neptají. Jak ale útok draka snesou?
Ona zná odpovědi na mé otázky. Na srdci však teď má jen led..
Možná, že dívá se na mé obrázky. Jak vyměnil bych vše za ní, a to teď hned!
Nebude již nijakých cizáků v mojí duši. Nebude již lásky pro nevděčné.
Nebudu již litovat, tak jak se to sluší. Nebudu již zpívat duši netečné
Pohlédni na svého draka krásná bohyně. Dej mu sílu k boji i k vášni.
Nenech jej zahynout v pusté rovině. Vždyť víš, že tvůj drak je zvláštní!
Neboř chrám a zavři zas sluj. Nenech jej rvát se jak o život.
Víš přec, že drak ten je jen tvůj! Vždyť láska další a větší přijde světu vhod.
Nenech si namluvit, že je to jinak. Nenech se oklamat dálky pustinou.
Vždyť ve svých snech můžeš ho líbat. A pak s ním jít a společně spočinout.
Bohyně má, drak se probouzí
Má láska tě chce a vždy chtít bude
Drakův chtíč netrpí lásky nouzí
Chce tě a za tebou půjde
Není tu strach ani to co říkají druzí
Láska k tobě je v srdci mém a to všude
Stačí říct to co úsměv vykouzlí

Není to těžké: Miluji tě