Řeč a slova...
Řeč a slova...
Anotace: Už nemluv...
Vyprahlá poušť...
Už nic neříkej, bolí to.
Už nic nepiš, pálí to.
Jen se mnou pojď a nemluv.
Tvé teplo chci cítit, naplňuje mne.
Usměj se...hřeje to.
Pojď se mnou a neboj se...
Zavedu Tě tam, kde nám bude dobře...
Jen poď, cesta je dlouhá...
Buď tu se mnou a zahřívej mě...
Nechci nikoho, jen Tvé tělo..
už nic neříkej...bolí to
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk29.11.2007 12:32:00 Petbab
Cumáčku, mluvící ústa nebo spíš jazyk jsou částí těla. Píšoucí ruce taky. Tragedie. Kdyby... Já mám pocit, že když mluvím a píšem, měl bych dřív uvažovat, co ze mne vyjde ven. Ale zvyk mluvit co mi napadne hned a zejména bez zpětné vazby je to, co škodí nejvíc aniž si to uvědomuji. Pak se v noci vzbudím a teprve tehdy mi to dojde. Nejhorší je, když tlachám ve vážných souvislostech. Tvá báseň mě přivedla k téhle úvaze a děkuji Ti
