Když tíha lidského života
unést se nedá
člověk člověka těžko
si hledá
Když smrt kosí ostrou
svou kosou
po žhavém popelu jdeš
nohou bosou
Když bolest zasáhne
útroby náhle
následky v životě
jsou dalekosáhlé
Pak rád poznáš přátele
uslyšíš slůvka
tam smích nezní uměle
nezavíraj se vrátka
Přítel je poklad největší
jen musí pravým být
pomůže balvan nést nejtěžší
dokáže bolest utišit
Vážím si tě příteli drahý
je pro mě ctí
že znám tvé klady
i zápory
tvé jméno mi v uších zní
Moc se Ti povedla, Petruško, překrásná... :-)
(a nezapomeň... případně zavolat... však víš... :-*)
29.11.2007 14:11:00 | Levandule
pratelstvi vic laska....
.... no ja nevim..... asi to teprve cekaaaa.. i kdyz jo.. asi jo :-)
hezka basen...
29.11.2007 06:47:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
moc uprimne../pratelstvi je nekdy vic nez laska/ taky sem o tom nekdy psala:-)
29.11.2007 00:21:00 | Adrianne Nesser