Poslouchej!

Poslouchej slova,
ne ta, jež ze rtů mých vyletí
jak hejna vlaštovek táhnoucích na jih.
Zaposlouchej se do mých očí,
prosím.

Poslouchej prosbu,
tu, co šeptám ti potají
v pohledech, v myšlenkách, ve smíchu skrytou.
Pohlédni do mých očí a pochop,
prosím.

Zaslechni volání
té, která s úsměvem na tváři topí se
v moři všech chvil s tebou prožitých,
vlny mě odnáší k útesům.
Přispěchej, prosím.

Poslouchej slova,
ne ta, jež ze rtů mých vyletí
jak hejna vlaštovek táhnoucích k severu.
Poslouchej ta, jež bojím se vyslovit.
Vyslov je ty, prosím.