Někdy k ránu...
Někdy k ránu...
Anotace: ...
Když noc sílu ztrácí
a zpět se vrací den.
Tužku v dlani svírám
opět na lovu jsem.
V hrnku horký čaj
karamel z něho voní.
Svitem lampy zlákány
stíny se kolem honí.
Hlavu nápadů plnou
uspořádat je musím.
Řád a smysl jim dát
zase jednou zkusím.
Do notesu zapsána
slovíček hromádka.
Snad potěší a pohladí
z nich báseň či pohádka.
K těm několika řádkům
věnování pak přidám.
Srdíčka svého kousek
já dobrovolně vydám...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi...jenom ten karamelový čaj...mi trochu nesedí...(to bude tím, že jsem takový ještě neměla...)
02.01.2008 17:48:00 | Veru
Tak čaj s vůní karamelu...v pondělí mi ho přinesla paní Věrka knihovnice ale ještě jsem neochutnala doženu to v neděli až se vrátím z Kadaně ahojky, zatím.
30.11.2007 13:38:00 | Hančí
Touláš se loukou hezkých slovíček,
sbíráš je jako korálky,
navlékáš šňůry básniček,
chytil jsi světýlko Polárky.
Až zase lampy svit přiláká stín,
básnička z korálků zažene splín.
Veselá může být,něžná i smutná,
stala se z ní droga pro můj život nutná...:-)
30.11.2007 07:05:00 | Majdi
