Anotace: Někdy musí člověk být sám, aby se našel.
Sama na cestě pustými ulicemi
(vlastní duše),
zanechávám stopy ve sněhu
(kdo je zamete).
Rorate, caeli, de super...
Cesta do strma
po schodech
ke kostelu.
A oblakové, dštěte Spravedlivého.
Stojím pod nimi,
deštník pokrytectví v ruce.
Otevři se Nebe.
Ale stojím vůbec o to,
aby bylo otevřeno ?
Vydej Spasitele.
Jak to tak vidím
- už je mi Tě třeba, Pane.
Nastává advent,
jsem na cestě...
03.12.2007 18:07:00 cevert
hmm, krásná, stopy života, pod otevřeným nebem otevřený deštník...hodně k zamyšlení 1***
02.12.2007 13:22:00 uživatel smazán
Začátek nového liturgického roku...tohle období mám nejradši! :-)