Umírající sval života

V polorozloženém srdci červi deštivých dnů
líhnou se jak Lazaři ze svých hrobů.
Ten sval života! - Mrtvolnou vůni plísně má.
Zakončím žal, od zbytku těla jej odtrhnu
a pověsím nad svou postel na skobu,
kde dávno již visí má duše... hluchá, němá.