Čtyři...bílé...

Holýma nohama stojím na kluzišti,
cítím závrať, když tě objímám…
…Když se postavím na špičky…
Tvé rty se mi zdají být mdlé,
tvé oči se rozpíjí v horečce mé duše…

Chci si lehnout,
ano, přesně tady, uprostřed chodníku.

Poslední kapky čaje při chřipce jsou odporně sladké…

…A ty ležíš v posteli, neslyšíš…
Jsi králem svého světa
a mě zbylo jen dokola opakovat čarovná slova….
,, Acylpyrin, Imudon, Paralen, Zyrtec…
Co myslíš, který teď?“

Po desce stolu bezradně kutálím
čtyři bílé prášky…
Acylpyrin,
Imudon,
Paralen,
Zyrtec,
který teď?